Tento článek bude pojednávat o místech a zajímavostech, které se jinam nevešly. Anebo jsem je vynechala zcela schválně. Protože ne vše je dobré lokalizovat, je jen dobře, když poloha některých lokací zůstane utajena. Komu v srdci vzplane zájem dozvědět se o nich více, jistě nebude marnit času a vypraví se s batohem a dobrými botami […]
Ta zahrada byla kouzelná. Možná to bylo tím, že jsem ji poprvé viděla v noci. Břečťan šplhající po fasádách domů a obepínající dvoreček jako dlaň. Dvě sochy, tváře napůl ukryté za cáry zeleně. Stromy, keře a květiny, nasázené tak, jak zrovna byly. Pítko pro ptáky vyrobené z trubky a starého lavoru. A za tím vším sen člověka, […]
Přenesme se na počátek čtrnáctého století na území pozdějšího Máchova kraje blízko České lípy. Nebo možná raději ne, byla by to tu všude samá rašelina, močály a vratké lávky, které představovaly jediný alespoň trochu pevný bod široko daleko.
Tenhle park byl zvláštní. Takové už dneska neuvidíte. Pokud bych ho měla přirovnat k člověku, bude to lázeňský gentleman přelomu devatenáctého a dvacátého století. S elegantní hůlkou, vždy upravený, jasně čitelný a vzbuzující dojem hluboké úcty.
Římov je místem, které jinde v republice absolutně nemá obdoby. Příklad sakrální komponované krajiny u nás, zbudovaný na principu samotné Svaté země.
Protože zejména v článcích týkajících se krajiny budu často používat pojmy, které ne každý musí nutně znát, rozhodla jsem se udělat takový slovníček, kam budu průběžně doplňovat použité pojmy. Pokud byste stále něčemu nerozuměli, či jste měli dojem, že jsem nějaký pojem zapomněla uvést, ozvěte se.
To místo bylo magické. Našla jsem ho zcela náhodou, když jsme si s tátou při procházce Prokopským údolím všimla vyšlapané cestičky, vedoucí kamsi nahoru… do skal.
Nestává se často, že byste jen tak narazili na zajímavou realizaci vnitrobloku. Takové objekty jsou často uzavřené a veřejnosti nepřístupné. Tento otevřen byl. Vnitroblok pro rezidenty i návštěvníky hned vedle Pedagogické fakulty, prakticky na břehu řeky.
Když projdete kolem kostela sv. Karla Velikého a dáte se ulicí dolů kolem Bastionu, po pravé straně zanedlouho minete mříž a na ní prostý nápis – Zahrada Ztracenka. Malá, ukrytá zahrada v samém srdci Karlova, která má stejně originální jméno jako příběh. Zahrada, která tak dokonale zapadla do terénu i místa, že lépe to ani nešlo.